Jestli se každý pracovník na něco těší, pak je to bezesporu dovolená. Její minimální délku máme dánu zákonem, a mnoho firem ji nabízí dokonce delší jako jeden ze zaměstnaneckých benefitů. Z toho poměrně jasně vyplývá, že je považována za velmi důležitou. Ale proč, když v jiných zemích, a to i vyspělých, tomu tak není?
Důvodem je to, že v naší zemi chápeme její nezbytnost. Ačkoliv se totiž může navenek zdát, že pro zaměstnavatele je spíše přítěží (koneckonců zaměstnanec dostává plat, aniž by odváděl nějakou práci), ve skutečnosti se ukazuje, že je tomu právě naopak. Navzdory obecnému přesvědčení dovolená naopak zisky dané firmy zvyšuje. Jak je to možné?
Jednoduše proto, že dává zaměstnanci možnost si jednou za čas odpočinout od pracovních povinností a nabrat nové síly. Když se pak vrátí do zaměstnání, jeho produktivita je mnohem vyšší. To ostatně dává smysl. Pokud jsme z nějaké činnosti unaveni, pak je pravděpodobné, že ji nebudeme vykonávat s takovým zápalem a tak dobře, jako když máme čerstvou mysl.
Samozřejmě tento princip nefunguje vždy. Záleží totiž také na tom, jak si zaměstnanec dovolenou v průběhu roku rozloží, a jak ji stráví. Někdy se totiž stane, že pracovník přijde následně do práce ještě unavenější, než byl předtím, neboť si na dovolenou naplánoval například rekonstrukci domu či jinou velmi náročnou činnost. To je něco, co bychom neměli dělat, avšak ruku na srdce, obvykle je to jediná příležitost, kdy máme na podobné věci dostatek času.
Je však pravdou, že v naprosté většině případů se zaměstnavateli vyplatí dát svým zaměstnancům dovolenou. Bohužel to mnozí z nich nechápou, neboť mají pouze krátkodobý pohled a vidí pouze práci, kterou zaměstnanec během dovolené neudělá. Mnozí z nich pak předpokládají, že bude pracovat i během dovolené, například vyřizovat důležité e-maily. Pak se diví, že předpokládaný nárůst produktivity nenastal. No, není divu, když onen člověk namísto odpočinku stejně pracoval!